Můj život, co už nebolí

03.10.2021

Stará báseň, jedna z těch prvních. Niterná a intenzivní. Pochází z roku 2001.


Štěstí co nahradila tma.

Lásku co vystřídala bolest.

Bojím se vlastních stínů.


Štěstí co nahradila tma.

Bože, ať už to skončí!

Bojím se osudu.


Štěstí co nahradila tma.

Jakékoli pohyby jsou tápáním slepoty.

Bojím se žít.


Štěstí co nahradila tma.

V dáli se něco zalesklo.

Bojím se světla.


Štěstí, co nahradila tma.

Choulím se ti v náručí.

Bojím se otevřít oči abys tu byla i pak.


Štěstí co nahradila tma.

Jsi tu pořád.

Už se nebojím...


Štěstí co je v tobě.

Světlo co nás pohltilo.

Bojíme se o naši lásku...

Historie fotografie.

Vrchlabský hřbitov, nafoceno v roce 2010.

Jeho historie se začínala psát v roce 1805, kdy byla vysvěcena jeho první část. Druhá, v roce 1880 a třetí v roce 1907. Nejstarší část hřbitova obsahuje překrásné hroby a hrobky, které rozhodně stojí za vidění.  

Kam pokračovat?

Postupně přidávám další staré věci, zde je aktuální výběr.