Stará báseň, jedna z mých prvních. Zveřejněná a napsaná v roce 2001.

Byla temná noc,

když odněkud z černých mraků kdosi volal o pomoc.

Čas jakoby se zastavil,

něčí volání řev bouře pohltil.

Z blesků a černoty,ze řvoucího nebe,

padalo dolů tělo, bezvládné, bez sama sebe.

Bílý šat změnil se v rudý,

pád bílého anděla byl nemilosrdný a krutý.

Srdce bilo však stále dál,

oheň jeho čisté duše stále plál.

Uprostřed lesa, na zemi v listí,

byla to bytost co nemohla už dál...jak plamen bolesti v ní si hrál.

Byla temná noc,

když odněkud z dálky vyrazil posel na pomoc.

Neviděl pád, neviděl nic... jen touha zachránit modré oči byla bez hranic.

Z blesků a černoty, ze řvoucího nebe,

rval se s časem, rozdíral o trní sám sebe.

Běžel až na pokraj sil,

nevěděl jestli umře a nebo dorazí, prosil

Větvemi švihán za běhu, kameny rozdírán, stále ve střehu.

Bílý šat změnil se v rudý,

běh posla byl utrpením, byl krutý.

Uprostřed lesa, na zemi v listí,

uviděl posel anděla, krásného jako když duše nebem kráčela.

Byla temná noc,

když na zemi, uprostřed lesa, zvedla se bílá ruka prosíce o pomoc.

Čas jakoby se zastavil,

když do krve rozedraný vlk, bílý jako sněhem prokvetlý smrk, anděla duší uzdravil.

Z blesků a černoty, ze záře slepoty,

na zemi zvedla se postava a mrtvé zvíře nahoru poslala.

Bezvládné tělo jako pírko hnané větrem letělo..,

krásný palác z mraků mrtvýma očima vidělo.

Rudobílé tělo jeho uchopily čísi ruce,

duše vylétla jako holubice.

Srdce se roztlouklo dál,

anděl tu u něj stál.

Už nebyla temná noc,

už duše neprosila o pomoc.

Čas jakoby se zastavil,

vlčí zpěv zahnal hromu hněv...

Vlk anděla a anděl vlka zachránil,

odvěké přátelství a láska, ta nehynoucí kráska.

Z blesků a černoty, ze záře slepoty,

anděl kdysi spadl, s pánem hromu se nepohodl.

Jak může život málem zaniknout na jedné hádce,

to nejcennější se ocitne na úzké lávce.

Jen láska a přátelství,

jen krása obětování...splní ti všechna tvá přání...

Uprostřed lesa, na zemi v listí,

zbyla jen slza a stopa vlka.

Uprostřed lesa, nahoře nad mraky,

stojí tam palác tvořený oblaky...